Reverzní logistika

Dostali jste se již někdy do situace, že jste potřebovali využít bezplatného vrácení zboží? Pak jste možná narazili na pojem reverzní logistika, která bývá nazývána rovněž jako zpětná logistika. S ohledem na to, že online nakupování zažívá v posledních letech obrovský boom, což bylo znatelné zejména v roce 2020 již od počátků koronavirové krize, je tento pojem stále častěji přetřásané téma.

Co je reverzní logistika?

Zjednodušeně řešeno je to zpětný tok všeho, co spotřebitel použil. Nejsou to jen samotné výrobky, ale i obaly a další materiály. Principem zpětné logistiky je odvážet veškerý odpad, ať už jde o spotřebované produkty nebo vrácené/reklamované zboží.

V souvislosti s tím, se stále hledají nejvhodnější řešení jak co nejlépe zacházet s odpady, aby docházelo k minimálnímu zatížení životního prostředí. Tímto problémem se zabývá i samotná Evropská unie. Částečným řešením je recyklace všech obalů i výrobků.

Aktuální legislativa ukládá každé firmě odpovědnost za kompletní životní cyklus každého jednotlivého výrobku. To zahrnuje jak získání surovin pro jeho výrobu, přes obaly až po samotnou likvidaci odpadu.

Ze zákona je třeba povinností některých podniků zpětně odebírat třeba baterie. Ty je pak nutné ekologickou cestou likvidovat. Výsledkem tedy je, že taková aktivita, jako vracení baterií funguje tak, že se materiál/produkt vrací zpět, tedy reverzním směrem k původnímu zdroji.

Reakce tak na sebe nenechala dlouho čekat a odborníci přišli s nápadem, aby vznikla reverzní logistika. Ta se snaží podporovat i jiné způsoby využití obalů a výrobků, které už jsou jednou použité nebo se jednoduše nesmí prodávat. Sem patří tzv. sezónní zboží, částečně nefunkční výrobky, ale i zboží s prošlou dobou trvanlivosti.

Když si tedy shrneme, co vlastně reverzní logistika je. Jde o proces sbírání, třídění, demontáže a zpracování všech možných součástek, kompletních výrobků, ale i mnoha vedlejších produktů, přebytečných zásob i obalového materiálu.

Cílem je nalezení opětovného/nového využití takových zdrojů či materiálové zhodnocení. Vždy to ale musí probíhat tak, aby to bylo ekonomicky zajímavé a vyplatilo se to, navíc s maximální šetrností vůči životnímu prostředí.